×

V Řecku se vám můžete snadno stát, že se za pokus o záchranu životů dostanete do vězení. To je případ i Sarah Mardiniové (24 let) a Seána Binderiho (25 let). Oba se dobrovolně přihlásili jako záchranáři do jedné z neziskových organizací pomáhajících uprchlíkům na ostrově Lesbos. Jejich úkolem bylo hledat na moři lodě v nouzi a dostávat lidi do bezpečí. Teď jsou kvůli tomu obviněni ze špionáže, pašování lidí a z příslušnosti ke zločinecké organizaci. Pokud budou shledáni vinnými, hrozí jim až 25 let vězení. Oba už strávili ve vězení přes 100 dní. V prosinci 2018 byli propuštěni na kauci. Seán, který je nyní v Irsku, říká, že nejděsivějším na tom, co se mu stalo, „není to, že mě uvěznili, ale že se něco podobného může stát komukoli“. A to opravdu může, zejména, když vlády dělají kriminálníky z lidí, kteří se snaží uprchlíkům pomáhat, místo toho, aby chránily právo uprchlíků na bezpečné místo pro život. Když lidé utíkají před konflikty, mučením nebo jiným špatným zacházením ve svých zemích, často nemají jinou možnost než podnikat velmi nebezpečné cesty, aby se dostali do bezpečí.

Požadujeme:

• aby řecké úřady stáhly obvinění proti Sarah Mardiniové a Seánu Binderovi

Adresát dopisu:

Stáhnout dopis v PDF

×

Přežila řádění tajfunu, který úplně zničil celou její vesnici a zabil tisíce lidí. Teď žádá vlády po celém světě, aby řešily negativní dopady klimatických změn a přijaly za ně zodpovědnost.

Požadujeme:

• zajistit obyvatelům Východního Samaru slušné životní podmínky
• zajistit, aby země, které mohou za nárůst emisí uhlíku, přijaly zodpovědnost

Adresát dopisu:

https://www.twitter.com/@pcoogov

Stáhnout dopis v PDF

×

Bílý květ se velkoryse rozvíral a šátek byl jemně odstraněn: Dvě jednoduchá hesla, která se Yasaman Aryaniová odvážila napsat na vlak v Íránu. Byl Mezinárodní den žen 2019 a Yasaman, herečka, která miluje horolezectví, se postavila proti íránským zákonům o nuceném zahalování v poetickém vzdoru. Spolu se svou maminkou prošly železničním koridorem určeným pouze pro ženy. Yasaman měla vlasy odvážně odkryté a rozdávala cestujícím bílé květiny. Mluvila o tom, jak by se jí líbilo, kdyby si všechny ženy směly svobodně vybrat, co si obléknou. Aby jednoho dne mohly spolu chodit po ulici a říkat si: „ Já bez hidžábu, ty s hidžábem“ – a nikdo by s tím neměl problém. Tyto momenty, zachycené na videu se v březnu roku 2019 staly virálními. 10. dubna íránské úřady Yasaman zatkly a několik dní ji držely v cele. Vyšetřovatelé ji pravidelně vyslýchali. Řekli jí, aby „přiznala“, že za jejím aktivismem stojí zahraniční skupiny, a aby litovala toho, co udělala, jinak zatknou její přátele a rodinu. Kruté zacházení s Yasaman je součástí tvrdých represí proti ženám, které bojují za zrušení zákonů o nuceném zahalování žen v Íránu. Od roku 2018 byly desítky žen, včetně Yasamaniny matky, Monireh Arabshahové, zatčeny. Yasaman je nyní zavřená ve špinavé, přeplněné cele – jenom proto, že věří, že ženy by měly mít možnost se samy rozhodnout, co budou nosit.

Požadujeme:

• aby íránské úřady okamžitě a bezpodmínečně propustily Yasaman Aryaniovou

Adresát dopisu:

Stáhnout dopis v PDF

×

Yiliyasijiang Reheman a jeho žena Mairinisha Abuduainiová čekali své druhé miminko, když Yiliyasijiang zmizel. Mladý pár plánoval svou budoucnost, oba studovali na univerzitě v Egyptě a starali se o svou rozrůstající se rodinu. Jejich životy se ale od základů změnily v červenci roku 2017, kdy Čína nařídila egyptské vládě, aby zadržela a zpátky do Číny deportovala stovky Ujgurů žijících v Egyptě. Yiliyasijiang byl mezi nimi. O tři týdny později porodila Mairinisha miminko. Na všechno zůstala sama. Bylo jí teprve 19 let. Svého partnera hledá od roku 2017 a pořád věří, že se jejich rodina jednoho dne znovu sejde. Mairinisha, která nyní žije i s dětmi v Turecku, se prostřednictvím přátel dozvěděla, že Yiliyasijiang byl poslán zpět do čínského Sin-ťiangu. Má podezření, že ho zadržují v jednom z vládou utajovaných převýchovných táborů. Podle svědectví lidí propuštěných z těchto táborů v nich dochází k politické převýchově – zadržení se musejí učit čínské zákony, zpaměti odříkávat propagandistické texty a chválit čínský komunistický režim. Od roku 2017 počet převýchovných táborů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v severozápadní Číně významně vzrostl. Odhadem je tu svévolně zadržován až jeden milion lidí. Mairinisha jen chce mít svého manžela v pořádku zpátky, aby byl s ní a s jejich dětmi. „Můj manžel by měl být propuštěn,“ říká. „Naše děti potřebují svého otce. Nikdy se nevzdám, dokud mi nevrátí mého manžela.“

Požadujeme:

• aby čínské úřady okamžitě a bezpodmínečně propustily Yiliyasijianga Rehemana

Adresát dopisu:

Stáhnout dopis v PDF

×

Ibrahimu Ezz El-Dinovi je 26 let a pracuje jako lidskoprávní výzkumník v egyptské Káhiře. Miluje svou práci, jejíž náplní je provádět šetření a psát výzkumné zprávy zaměřené na přístup k bezpečnému a dostupnému bydlení v Egyptě – což je základní lidské právo. Ibrahim rád kreslí a zajímá se o design. Také je velkým fotbalovým fanouškem, oddaně podporujícím svůj klub Zamalek Sporting Club. Stalo se to 11. června 2019 večer. Ibrahim se vracel domů. Náhle ho obklíčila a zatkla čtveřice mužů v civilním oblečení, nejspíš někdo z tajné policie. Když se to dozvěděla jeho matka, tak okamžitě vyrazila na policejní stanici, kde jí ale řekli, že tam Ibrahim není, a navíc i popřeli, že byl vůbec zadržen. Za poslední tři roky je Ibrahim již pátým člověkem z organizace Egyptian Commission for Rights and Freedoms, který byl zatčen. Podobný osud jako Ibrahima ale už potkal stovky dalších lidí. Ti nejdřív beze stopy zmizejí, teprve později se ukáže, že byli bez soudu měsíce drženi ve vězení. Mnoho z nich bylo navíc uvězněno pouze pro pokojné vyjadřování svých názorů, kritiku autorit nebo podporu lidských práv – od novinářů přes fotbalové fanoušky až po politiky.

Požadujeme:

• aby egyptské úřady přiznaly, co se stalo s Ibrahimem

Adresát dopisu:

Stáhnout dopis v PDF

×

Emil Ostrovko v dubnu 2018 čekal na svou přítelkyni na autobusové zastávce na okraji Minsku. Chtěli být ten den spolu. K zastávce ale najednou přijelo policejní auto. Policisté Emila zbili a zatkli za údajnou distribuci zakázaných drog. Bylo mu jenom 17 let. Začátkem roku 2018 získal Emil brigádu jako kurýr jedné online společnosti. Jeho zaměstnavatel mu řekl, že zásilky, které bude dodávat, obsahují legální kuřácké směsi. Po měsících, které strávil ve vazbě, byl Emil odsouzen k 10letému trestu odnětí svobody za obchodování s drogami. Některá obvinění byla ale později stažena a jeho trest snížen na osm let. Vyšetřovatelé nikdy nepátrali po vlastníkovi společnosti ani po jiném možném pachateli. Obviněn a odsouzen byl v celém případu pouze Emil. Před svým zatčením byl Emil energickým a dobrosrdečným klukem, který rád studoval, četl a staral se o svou mladší sestru. Teď je ve vězení a nemůže dokončit střední školu, natož uvažovat o studiu na univerzitě, které plánoval. Emil je jedním z přibližně 15 000 dětí a mladých lidí, kteří si v Bělorusku odpykávají dlouhé tresty odnětí svobody za drobné drogové trestné činy. Paradoxně je s nimi zacházeno mnohem hůř než s pachateli jiných trestných činů a jsou nuceni dlouhé hodiny tvrdě pracovat. Emilovi nebylo dovoleno užívat léky na astma a z nošení sněhu holýma rukama měl omrzliny. Emilova situace se trochu zlepšila, když byl přemístěn do vězení pro dospělé, přesto dál nemůže studovat.

Požadujeme:

• aby běloruské úřady Emila okamžitě propustily a vymazaly jeho trestní rejstřík
• aby běloruské úřady neposílaly do otřesných vězeňských podmínek další děti za méně závažné drogové delikty

Adresát dopisu:

Stáhnout dopis v PDF